Na podzim roku 2005 dospěl do své poloviny první grantový projekt Telčské skupiny, proto jsme uspořádali v Univerzitním centru MU v Telči (UCT) dne 11. listopadu 2005 odborný diskusní Sminář Telč. Cílem semináře, nad nímž převzal záštitu prorektor Masarykovy univerzity prof. Antonín Slaný, bylo prezentovat a prodiskutovat dosažené výsledky projektu, konfrontovat je s nezávislými oponenty a získat inspiraci pro další práci.

Seminář byl rozdělen do dvou částí. V první části vystoupili se svými příspěvky všichni členové řešitelského kolektivu, druhá část byla věnována přizvaným expertům z praxe a univerzitním odborníkům. Po zahájení semináře následovala prezentace Zdeňka Tomeše na téma Ekonomické aspekty železniční dopravy, kde společně se spoluautorem Tomášem Pospíšilem řešili otázku, kolik skutečně stojí české daňové poplatníky železniční doprava. Příspěvek dalšího člena kolektivu Daniela Seidenglanze na téma Železniční doprava v evropské dopravní politice byl věnován analýze a kritickému zhodnocení dopravní politiky Evropské unie. Na tento příspěvek navázal Josef Kunc, který se zabýval problematikou železniční dopravy a rozvoje regionů. První část semináře uzavřel Martin Kvizda s tématem Problémy železniční dopravy v historické perspektivě, kde se zaměřil na využití historické metody při řešení soudobých problémů železniční dopravy. Diskuse, prostupující jednotlivé příspěvky, přinesla všem účastníkům zajímavé informace, podnětné myšlenky a – jak jinak – i konstruktivní kritiku. Tvůrčí duch provázející první část semináře, se přenesl také do odpolední části, která byla věnována příspěvkům pozvaných hostů.

Pozvání na telčský seminář přijal emeritní ministr dopravy a současný ředitel Institutu pro evropskou integraci při BI VŠ Praha, Antonín Peltrám, který vystoupil s prezentací na téma Aktuální problémy železniční dopravy. Ve svém příspěvku zdůrazňoval zejména nedostatečnou produktivitu práce na železnici a problémy s kvantifikací finančních ukazatelů; kromě interních problémů železniční dopravy zmínil také problematiku dálničního mýtného. Dalším pozvaným hostem byl emeritní generální ředitel Českých drah a.s. a současný odborný konzultant v dopravní oblasti Emanuel Šíp s příspěvkem Promarněné příležitosti Českých drah. Na základě shrnutí problematických oblastí ČD navrhl řešení, jak zabránit plošnému zastavování provozu na tratích, založené na osamostatnění a privatizaci jednotlivých segmentů dopravy. Následující prezentace Miroslava Marady z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy  v Praze byla věnována problematice vývoje prostoru pod vlivem dopravních tahů. Na něj potom navázal Marcel Horňák z Univerzity Komenského v Bratislavě s příspěvkem zaměřeným na dopad transformace železniční dopravy na Slovensku na jednotlivé regiony. Další příspěvek, který byl věnována přestavbě železničního uzlu Brno přednesl zástupce Českých drah a.s. pro Jihomoravský kraj Jiří Dukát. Jeho vysoce aktuální příspěvek se setkal s velkým ohlasem, ale následná debata musela být pro nedostatek času ukončena. Závěrečnou prezentaci měl Stanislav Kutáček z Centra dopravního výzkumu v Brně, který se zabýval externalitami železniční dopravy.

Účastníci semináře:

  1. Jiří Dukát - České dráhy a.s., Brno
  2. Marcel Horňák - Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
  3. Tomáš Hudeček - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  4. Josef Kunc - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  5. Stanislav Kutáček - Centrum dopravního výzkumu, Brno
  6. Martin Kvizda - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  7. Miroslav Marada - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  8. Antonín Peltrám - emeritní ministr dopravy ČR
  9. Tomáš Pospíšil - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  10. Daniel Seidenglanz - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  11. Emanuel Šíp - emeritní generální ředitel ČD
  12. Zdeněk Tomeš - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Všechny příspěvky diskutované na semináři byly publikovány v monotematickém čísle 4/2005 časopisu Národohospodářský obzor.