6. a 7. listopadu 2014

Hlavní téma: Standardy dopravní obslužnosti - centrální strategie vs. krajské priority.

Seminář byl uspořádán také u příležitosti 10. výročí založení interdisciplinárního výzkumného týmu "Telčská skupina" jako součást oslav 95. výročí založení Masarykovy univerzity.

Cíl semináře: diskutovat aktuální problémy osobní železniční dopravy v souvislosti s připravovanými nabídkovými řízeními a zaváděním principů konkurence o trh. Součástí programu byla vedle tradičních prezentací poprvé také řízená panelová diskuse o definici regionální dopravy v podmínkách České republiky.

Programový výbor: Martin Kvizda, Tomáš Nigrin, Zdeněk Tomeš a Daniel Seidenglanz

Organizační výbor: Monika Jandová, Tomáš Paleta a Václav Rederer

Publikovaná zpráva ze semináře (Review of Economic Perspectives)

Program semináře (ke stažení zde):

Seminář zahájil Martin Kvizda s tradiční informací o postupu prací na projektu podporovaném TAČR a při příležitosti 10. výročí založení Telčské skupiny připomněl okolnosti jejího vzniku, její dosavadní činnost i plány do budoucna. První diskusní blok otevřeli Jan Hrabáček a Tomáš Pospíšil příspěvkem Standardy dopravní obslužnosti a přepravních služeb z pohledu národního dopravce a vyvolali velmi obsáhlou diskusi zejména k problému finacovatelnosti nákupu nových vozidel. Na diskusi navázal svojí prezentací Standardy dopravní obslužnosti – centrální strategie vs. krajské priority v podmínkách tržní ekonomiky s privatizací Antonín Peltrám a dopolední blok uzavřel ukázkou Simulačního modelu dálkové osobní železniční dopravy Ondřej Krčál. Odpolední blok věnovaný více geografickému pohledu na standardy zahájil Rastislav Farkaš prezentací Štandardy dopravnej obslužnosti – geografické hľadiská a na širokou diskusi navázal Ján Ponický přehledem fungování Bratislavského integrovaného dopravního systému. Výsledky podrobné komparativní studie Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku prezentovali Tomáš Nigrin a Jiří Dujka, na což přímo navázal Daniel Seidenglanz prezentací Regionální železniční doprava – rozdíly mezi ČR, Německem a Rakouskem. Podvečerní diskusní blok byl zaměřen více strategicky a na jeho úvod otevřel Jiří Pohl širokou diskusi na téma Potenciál moderní železnice pro růst kvality dopravní obslužnosti. Lumír Pečený potom seznámil přítomné s Kritériami kvality regionálnej osobnej železničnej dopravy v Slovenskej republike a celý pracovní den uzavřel Václav Rederer souhrnem Veřejná doprava v ČR - její milníky a vliv společné dopravní politiky EU.

Na páteční dopoledne byla připravena panelová diskuse k definici regionální dopravy, kterou moderoval Martin Kvizda (ESF MU) a Daniel Seidenglanz (PřF MU), mezi panelisty zasedli Miroslav Marada (PřF UK, za dopravní geografii), Petr Pšenička (SŽDC, jenž ze své zkušenosti tlumočil názory krajských objednatelů), Lumír Pečený (FPEDAS ŽU, za dopravní inženýrství) a Tomáš Pospíšil (ČD, jako reprezentant dopravců). Úvodní prezentace se zhostil Daniel Seidenglanz. V návaznosti na čtvrteční jednání jsme otevřeli několik základních otázek, k nimž se rozeběhla místy velmi živá diskuse nejen mezi panelisty, ale i mezi všemi účastníky semináře:

Jaký typ dopravních potřeb má být obsluhován dotovanou regionální dopravou?

Jaké má být prostorové vymezení regionální dopravy?

Jaký je optimální časový standard regionální dopravy?

Jaký je vhodný objednatel regionální dopravy?

Jak koordinovat regionální dopravu s dálkovou?

Z diskuse vyplynulo několik závěrů, s nimiž se jako Telčská skupina ztotožňujeme a jejichž naléhavost je v současné době skutečně vysoká:

Vzhledem k probíhající polarizaci společnosti mezi aglomeracemi a venkovem je velmi důležitá integrační role dopravy. V České republice dochází k duálnímu rozvoji společnosti: na jedné straně se zintenzivňují vzájemné vztahy uvnitř metropolitních regionů (polynodální struktury), kde se předpokládá vznik integrovaných dopravních systémů, a na straně druhé stojí venkovské regiony (mononodální struktury) s často nevyhovujícím stavem regionální dopravy. Význam regionální dopravy je nejen ve vnitřní obsluze regionu, ale i ve funkčním spojení regionu s ekonomickými a společenskými centry mimo region. V sídelním systému neexistují jen velká města; ekonomický rozvoj může být vázán i na poměrně velký počet relativně silných mikroregionálních středisek, a tudíž i ta by měla být funkčně propojena se svým ekonomickým i sociálním zázemím. Cílem aktivní politiky podpory venkova by měla být podpora regionálních center a to i těch relativně slabých, která však plní společensky a ekonomicky nezastupitelné role v mikroregionu. Součástí této podpory by měl být i funkční systém regionální veřejné dopravy, kde minimální povinností veřejné sféry je zajistit veřejnou dopravu za činnostmi, které stát nařizuje jako povinné, tj. např. školní docházka, dojížďka na úřady, apod.

Z ekonomického hlediska je pro železniční dopravu limitní hustota přepravního proudu cca 900 osob za den v jenom směru; při nižších hodnotách se železnice stává vzhledem k alternativním dopravním módům neefektivní. Rovněž zaměření železniční dopravy na obsluhu co největšího počtu sídel v okolí tratě může být kontraproduktivní: budování nových zastávek (zahušťování zastavování vlaků) vede ke zpomalování spojů, k nemožnosti stihnout systémové cestovní doby a k suboptimálnímu využití investic vložených do modernizace tratí ke zvýšení traťové rychlosti. Optimální systém veřejné regionální dopravy by proto měl být založen na páteřních železničních spojích doplněných přípojnými spoji autobusovými. V řídce osídlených regionech a odlehlých lokalitách má smysl zajistit základní dopravní obsluhu alternativními způsoby, včetně dotované taxislužby nebo individuální automobilové dopravy. Kvalita takové obsluhy, zejména pokud jde o standardy frekvence spojů, vybavenosti vozidla a doprovodných služeb musí být přizpůsobena potenciálu přepravního proudu; plošné udržování vysokého standardu na málo využitých spojích by bylo plýtváním veřejných zdrojů.   

Významným fenoménem zejména posledního desetiletí je vznik nových lokalit určených k bydlení i hospodářské činnosti na okrajích aglomerací i ve volné krajině kolem dálničních křižovatek apod., bez promyšlené vize dlouhodobého rozvoje regionů a náležitého vztahu k územnímu plánování. Tyto více či méně nekoncepčně vznikající obytné i průmyslové lokality vytvářejí ad hoc nové nároky na regionální dopravní obsluhu a ohrožují efektivnost veřejných zdrojů dříve investovaných do dopravní infrastruktury. Přitom veřejná sféra má pravomoc ovlivňovat prostorové uspořádání ekonomických činností právě s vazbou na možnosti a efektivitu jejich dopravní obsluhy a nese za to i politickou zodpovědnost. Klíčový význam územního plánování je z tohoto hlediska dlouhodobě podceňován. Například v sousedním Rakousku platí povinnost pro nově vznikající nákupní centra a průmyslové zóny přispívat obcím na zajištění své dopravní obslužnosti veřejnou dopravou.

Vzhledem ke státoprávnímu uspořádání České republiky je kompetence za regionální dopravu přenesena na krajské samosprávy. Jakkoli byl vznik krajů v rámci republiky administrativním aktem, který často nerespektoval přirozenou ekonomickou a kulturní spádovost určitých, zejména hraničních, území k nově kodifikovaným krajským centrům, ukazuje se, že jiné vhodnější uspořádání organizace regionální dopravy zřejmě není možné nalézt. Otázku přesahu integrovaných dopravních systémů přes hranice krajů, obsluhu přes krajské hranice nebo naopak neexistenci regionálních spojů přes krajské hranice bude třeba řešit po jednotlivých případech vzhledem k jejich naléhavosti, nikoli plošným administrativním opatřením.

Pro regionální dopravu je klíčová celková koncepce veřejné dopravy v České republice. Ministerstvo dopravy ČR má v této oblasti i ve vztahu ke krajským samosprávám a městům provozujícím rozsáhlou síť MHD nenahraditelnou koordinační a metodickou roli.

***

Fotogalerii z akce zobrazíte kliknutím na obrázek:Fotogalerie Telč 2014

Seznam účastníků semináře:

  1. Jiří Dujka - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  2. Martin Farbiak – KORDIS JMK, s.r.o., Brno
  3. Rastislav Farkaš – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  4. Jan Hrabáček – České dráhy, a.s. generální ředitelství, Praha
  5. Jakub Chmelík – České dráhy, a.s. generální ředitelství, Praha
  6. Filip Chvátal – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  7. Monika Jandová - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  8. Zdeněk Jarolím – Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno
  9. Václav Jaroš – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  10. Aleš Kratina – Městský úřad, Třebíč
  11. Ondřej Krčál – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  12. Martin Kvizda – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  13. Vladimír Ľupták –Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita, Žilina
  14. Miroslav Marada – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  15. Karel Mikula – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
  16. Jiří Nálevka – Arriva Transport Česká republika, Praha
  17. Kateřina Nedvědová – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  18. Tomáš Nigrin – Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, Praha
  19. Kamil Novák – KORDIS JMK, s.r.o., Brno
  20. Tomáš Paleta –Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  21. Lumír Pečený –Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita, Žilina
  22. Antonín Peltrám – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  23. Jiří Pohl – Siemens, s.r.o., Praha
  24. Ján Ponický - Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita, Žilina
  25. Tomáš Pospíšil – České dráhy, a.s., generální ředitelství, Praha
  26. Petr Pšenička – Správa železniční dopravní cesty, Praha
  27. Václav Rederer – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  28. Štěpán Růt - Fakulta národohospodářská, Vysoká škola ekonomická, Praha
  29. Daniel Seidenglanz – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  30. Rostislav Staněk - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  31. Zdeněk Tomeš – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
  32. Marek Veselý – Krajský úřad Jihomoravského kraje, Brno

Soubory ke stažení